← zpět na články

Paušální výdaje, skutečné výdaje, nebo paušální daň

Skoro každý živnostník dřív nebo později řeší stejnou otázku: jak počítat výdaje, aby to bylo jednoduché a přitom to odpovídalo realitě podnikání. Na výběr jsou tři cesty: skutečné výdaje doložené doklady, paušální výdaje odečtené procentem z příjmů, nebo paušální daň, která sloučí daň a obě pojistná do jedné měsíční platby. Žádná z nich není nejlepší pro všechny a každá sedí na jiný typ podnikání.

Tři režimy v kostce

Skutečné výdaje

Do výdajů dáváte to, co jste opravdu zaplatili a co souvisí s podnikáním: materiál, zboží, nájem, telefon, software, odpisy majetku. Vedete daňovou evidenci a ke každému výdaji potřebujete doklad. Je to nejpracnější varianta, ale jediná, která kopíruje skutečné náklady. Základy popisuje článek daňová evidence pro OSVČ jednoduše.

Paušální výdaje

Výdaje se neprokazují doklady, ale odečtou se jako zákonem stanovené procento z příjmů. Výše procenta závisí na druhu činnosti, řemeslné živnosti mají jiné než například svobodná povolání, a paušál je shora omezen. Příjmy a pohledávky ale evidovat musíte a doklady k nim uchovávat.

Paušální daň

Zvláštní režim, ve kterém každý měsíc platíte jednu pevnou částku pokrývající daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění. Za celý rok strávený v režimu obvykle odpadá daňové přiznání i oba přehledy. Vstup je podmíněný: mimo jiné se počítá s tím, že nejste plátce DPH, nepřekročíte stanovenou hranici příjmů a nemáte jiné významnější příjmy. Do režimu se vstupuje oznámením finančnímu úřadu ve lhůtě na začátku roku.

Kdy dávají smysl skutečné výdaje

Skutečné výdaje se vyplácejí tam, kde náklady tvoří velkou část tržeb. Typicky jde o e-shop, který nakupuje zboží k dalšímu prodeji, o řemeslníka s drahým materiálem nebo o podnikatele, který v daném roce hodně investoval do vybavení. Pokud reálné náklady přesahují paušál, znamenal by paušál vyšší základ daně i vyšší pojistné.

Platí se za to administrativou. Doklady je nutné třídit, kontrolovat jejich náležitosti, evidovat majetek a hlídat, co je daňově uznatelné. Kdo na to nemá čas, většinou spolupracuje s účetní.

Modelová situace: provozovatel e-shopu s kávovým příslušenstvím nakupuje zboží ve velkém a velká část tržeb mu odchází zpět dodavatelům. Kromě toho platí sklad, dopravu a provize platebním bránám. Paušál by jeho náklady nepokryl, a tak vede daňovou evidenci a doklady předává účetní každý měsíc. Pro jeho kamaráda programátora by stejný postup znamenal jen zbytečnou práci.

Pro koho bývá vhodný paušál nebo paušální daň

Paušální výdaje se hodí podnikatelům s nízkými náklady: IT freelancerům, překladatelům, lektorům nebo konzultantům, kteří potřebují hlavně počítač a vlastní hlavu. Výhodou je jednoduchost, nevýhodou to, že když v některém roce výdaje vyskočí, nemůžete je uplatnit.

Paušální daň přidává ještě větší pohodlí: jedna platba měsíčně a žádné vyúčtování. Na druhou stranu platíte pevnou částku bez ohledu na to, jak se vám daří, a v horších měsících to může nepříjemně tlačit. Pojistné se navíc odvádí z pevného základu, což se může promítnout do budoucího důchodu. Pro kadeřnici s vyrovnanými tržbami může být paušální daň praktická, pro sezónního podnikatele s velkými výkyvy už méně.

Co platí ve všech třech režimech

Ať zvolíte kterýkoli způsob, některé povinnosti zůstávají. Vydané faktury musí mít všechny náležitosti, příjmy je potřeba evidovat a doklady uchovávat po celou zákonnou dobu. Sledovat musíte také obrat kvůli DPH: překročení hranice pro povinnou registraci se týká paušalisty stejně jako podnikatele se skutečnými výdaji. A konečně, živnostenský úřad, finanční úřad i pojišťovny chtějí vědět o změnách v podnikání bez ohledu na režim.

Rozdíl je tedy hlavně v tom, co navíc dokládáte a jak se počítá základ pro daň a pojistné. Představa, že paušál znamená „žádné papíry“, je mylná. Kdo neeviduje ani příjmy, má problém v každém režimu, protože bez přehledu nepozná, kdy se blíží k některému z limitů.

Otázky, které si položte před rozhodnutím

1. Jaký podíl tržeb tvoří vaše skutečné náklady a jak se bude vyvíjet příští rok?
2. Chystáte větší investici, například do auta nebo strojů?
3. Blížíte se k obratu, od kterého vzniká povinnost registrace k DPH, nebo k hranici pro paušální daň?
4. Máte vedle podnikání zaměstnání, pronájem nebo jiné příjmy?
5. Uplatňujete slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti a jak je volba režimu ovlivní?
6. Kolik času a peněz jste ochotni věnovat evidenci a spolupráci s účetní?

Odpovědi si zapište a porovnejte s čísly z loňska. Pomůže i pravidelné sledování výsledků; inspiraci najdete v článku o tom, jak si kontrolovat ziskovost bez složitých tabulek. Pamatujte také, že přechod mezi režimy má svá pravidla a někdy vyžaduje úpravu základu daně, takže změnu neplánujte na poslední chvíli.

Doporučení: nerozhodujte podle toho, co vyhovuje kamarádovi z oboru. Spočítejte si alespoň orientačně všechny tři varianty na vlastních číslech a aktuální limity, sazby i lhůty si ověřte u Finanční správy. Odborné srovnání vám mohou připravit v účetní poradně Ucetio.cz; kdo podniká na Chebsku a chce čísla probrat osobně, může využít účetnictví Cheb.

Zjistit možnosti účetnictví v lokalitě Cheb