← zpět na články

Vedlejší činnost OSVČ při zaměstnání: praktický přehled

Zdravotní sestra, která o víkendech dělá masáže, programátor, jenž po večerech tvoří aplikace pro malé firmy, nebo učitel, který v létě vede kurzy, mají jedno společné: k zaměstnání si přidali živnost. Takové spojení je běžné a v prvních letech bývá z hlediska odvodů mírnější než podnikání naplno. Má ale svá pravidla, a to jak vůči zaměstnavateli, tak vůči úřadům. Tento přehled je řazený podle otázek, které si lidé v této situaci kladou nejčastěji.

Potřebuji souhlas zaměstnavatele?

Záleží na tom, co budete dělat. Zaměstnanec v pracovním poměru nesmí bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Účetní zaměstnaná v účetní kanceláři, která si chce vzít vlastní klienty, tedy souhlas potřebuje. Programátor z banky, který ve volném čase vyvíjí hry, většinou ne, protože jde o jiný obor.

I když souhlas formálně nepotřebujete, přečtěte si pracovní smlouvu a vnitřní předpisy. Mohou obsahovat ustanovení o mlčenlivosti, zákazu využívat firemní vybavení nebo o duševním vlastnictví. Pro podnikání nikdy nepoužívejte služební notebook, telefon ani pracovní dobu. Některé profese ve veřejné správě navíc mají přísnější omezení, která je dobré si ověřit předem.

Jak je to s odvody na pojištění?

Zaměstnání, které zakládá účast na pojištění, je důvodem, proč se živnost posuzuje jako vedlejší činnost. U sociálního pojištění to znamená, že neplatíte povinné minimální zálohy. Pojistné vzniká jen tehdy, když roční zisk překročí zákonem stanovenou rozhodnou částku, a o tom se rozhoduje až v přehledu po skončení roku. U některých dohod mimo pracovní poměr nemusí podmínka vedlejší činnosti platit, proto si ji v takovém případě ověřte u ČSSZ.

U zdravotního pojištění za vás zaměstnavatel odvádí pojistné z mzdy. Z podnikání pak platíte pojistné jen ze skutečného zisku a minimální vyměřovací základ se na vás nevztahuje. Nemocenské pojištění máte ze zaměstnání, takže dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ obvykle řešit nemusíte.

Pozor na změnu situace. Pokud zaměstnání během roku skončí a v podnikání pokračujete, může se činnost od toho okamžiku stát hlavní a s ní přichází povinnost platit minimální zálohy. Změnu je potřeba oznámit ČSSZ i zdravotní pojišťovně, a to bez zbytečného odkladu.

Stačí mi roční zúčtování od zaměstnavatele?

Obvykle ne. Jakmile máte kromě mzdy i příjmy z podnikání, podáváte vlastní daňové přiznání, do kterého zahrnete oba druhy příjmů. Zaměstnavatel vám k tomu vystaví potvrzení o zdanitelných příjmech a sražené dani, kterou si v přiznání započtete. Pokud u zaměstnavatele uplatňujete slevy přes podepsané prohlášení, nic se nemění, jen roční vyrovnání proběhne v přiznání, nikoli u zaměstnavatele.

Spolu s přiznáním podáváte přehled pro správu sociálního zabezpečení a pro zdravotní pojišťovnu. Termíny se liší podle toho, zda přiznání zpracovává poradce, a snadno se v nich udělá chyba. Pomůže jednoduchý systém připomínek, jaký popisuje článek daňový kalendář OSVČ a nastavení připomínek.

Paušál, nebo skutečné výdaje?

Vedlejší podnikání mívá menší objem a málo nákladů, a proto si ho řada zaměstnanců zjednoduší paušálními výdaji. Odpadá schovávání dokladů o nákladech a evidence se omezí hlavně na příjmy a vydané faktury. Jinak je tomu u masérky, která si pořídila lehátko a oleje a pronajímá si místnost, nebo u fotografa s drahou technikou. Tam mohou skutečné výdaje vystihnout podnikání věrněji. Paušální daň zaměstnanec zpravidla využít nemůže, protože podmínky tohoto režimu příjmy ze zaměstnání až na výjimky vylučují. Způsob uplatnění výdajů je dobré promyslet hned na začátku podle toho, kolik předpokládáte vydělat a utratit.

Kontrolní seznam pro první rok

• Ověřit, zda potřebujete souhlas zaměstnavatele, a pokud ano, mít ho písemně.
• Ohlásit živnost a v oznámení pro ČSSZ uvést, že jde o vedlejší činnost z důvodu zaměstnání.
• Informovat zdravotní pojišťovnu o zahájení podnikání.
• Zřídit samostatný účet nebo aspoň jasně oddělit podnikatelské platby.
• Rozhodnout se mezi paušálními a skutečnými výdaji a podle toho schovávat doklady.
• Na začátku dalšího roku si vyžádat potvrzení o příjmech od zaměstnavatele.
• Podat přiznání a oba přehledy a zkontrolovat, zda z nich nevyplývají zálohy.
• Při změně nebo ukončení zaměstnání okamžitě prověřit dopady na pojištění.

Jak u vedlejší činnosti vést evidenci tak, abyste měli přehled o skutečném výsledku a ne jen o příjmech, rozebírá článek OSVČ vedlejší činnost a účetní přehled. Pokud bydlíte na Sokolovsku a chcete, aby přiznání se smíšenými příjmy zpracoval někdo, kdo je zvyklý na kombinaci mzdy a živnosti, nabízí se účetnictví Sokolov.

Vedlejší živnost je dobrá cesta, jak si podnikání vyzkoušet bez velkého rizika. Doporučujeme ale od začátku sledovat tři věci: souhlas zaměstnavatele, trvání pracovního poměru a termíny přiznání. Kdo je hlídá, má v prvních letech minimum starostí a plynulý přechod, pokud se jednou rozhodne podnikat naplno.

Zjistit možnosti účetnictví v Karlovarském kraji